Někdy nám život do cesty přivede lidi, kteří se stanou naší rodinou, i když s námi nejsou příbuzní – a přesně o to se v Trojlístku snažíme. Propojujeme rodiny s dětmi a „náhradní babičky“, které se navzájem potřebují.
Naše služba TROJLÍSTEK sblížení tří generací®
už takto v Jihomoravském kraji spojila přes 450 rodin během 14 let. Jedním z těchto silných
pout je i vztah paní Slávky a rodiny Zaplatílkových, který trvá už více jak 8 let. O své zkušenosti s hledáním náhradní babičky a o tom, co pro její rodinu znamená toto vzájemné životní obohacení, se s námi podělila maminka Hana.
S jakým očekáváním jste do služby vstupovala?
Doufala jsem v propojení s hodným člověkem, který bude chtít dělat našim dětem náhradního prarodiče. Z naší rodiny nám tři prarodiče zemřeli, a jedna babička bydlí 200 km daleko. Neměli jsme tady nikoho, kdo by nám s dětmi pravidelně vypomáhal.
Splnila tato služba vaše očekávání?
Naprosto.
Jak jste “náhradní babičku” zapojili do chodu Vaší rodiny?
Zpočátku babička trávila čas hlavně s naším mladším synem Jonášem, doprovázela jej třeba do hudebky, doma spolu hráli stolní hry, také jej občas doučovala matematiku. Spolu se starším synem u babičky později i přespávali, s babičkou pak pekli vánoční cukroví nebo se učili dělat domácí nudle.
Co Vaší rodině přítomnost babičky přináší?
Nám všem babička přináší do rodiny klid a jistotu, také radost, protože se často i zasmějeme a užíváme si společný čas na výletech. Já osobně vidím, jak člověk v seniorském věku může být aktivní, s otevřenou myslí, laskavý. Pro děti je dalším členem rodiny, a to je pro ně myslím to nejdůležitější. Oba kluci mají babičku rádi a vždy se na ni těší.
Zeptali jsme se i babičky Slávky, co do života role „náhradní babičky“přinesla jí a jak toto silné pouto vnímá ona.
Splnila služba Vaše očekávání?
Víc, než jen to! Když k nám přijedou na návštěvu rodiče Jonáška i jeho nyní už dospělý bratr, je tam i moje dcera, zeť a vnučka – jsme jako jedna rodina. Víte, to jsem si nepředstavovala, že to až takto může fungovat.
Jonášek mě úplně vtáhl do svých dětských her, jezdili jsem s autodráhou, stavěli garáže, které nám zabrali i několik hodin. Chodili jsme spolu na vycházky, rád mi pořád něco povídal a já jsem mu ráda naslouchala. To bylo úžasné. Když jsem se od nich vracela domů, byla jsem tak nabitá! Nejen, že jsem byla prospěšná, ale i pro mě to bylo naplňující a obohacující.
Litovala jste někdy Vašeho rozhodnutí stát se „náhradní babičkou“?
Nikdy. Měla jsem naplněný čas, Jonášek mě o hodně obohatil. Takové zážitky – to je až neskutečné, to mi nikdo nevezme.
Příběh paní Slávky a rodiny Zaplatílkových je jen jedním z mnoha, které v Trojlístku každý den píšeme. Pokud cítíte, že by takové sblížení generací pomohlo i vám, neváhejte se nám ozvat.
Tento příběh je jen jedním z mnoha příkladů toho, kolik radosti a klidu může přinést vzájemné setkávání. Ukazuje nám, že i cizí lidé se mohou stát blízkými přáteli, kteří si navzájem pomáhají a předávají si životní energii. Pokud cítíte, že byste chtěli takový vztah do svého života pozvat i vy, budeme velmi rádi, když nás kontaktujete. Podrobnosti o fungování služby a o tom, jak se zapojit, najdete na našem webu trojlistek.com
